Sharing moment of happiness^^

10. září 2010 v 12:04 | Baarny |  Mé výlevy
Aaaaaaaaach :D Po dlouhé době jsem tak strašně šťastná, že použiju "blogísek" k vypsání :D Haha :D To tu dlouho nebylo!!!
Předem jen menší info... omlouvám se, že tu stále není You Know What They Do i když jsem další part slíbila po minulém víkendu.... nějak mě ten čas tlačí, ale sobota to jistí :) Doufám...

No... A proč že zmírám štěstím? Protože následující dva měsíce uvidím dvě "věci", který mě definitivně zabijou :D
Díky Zuzance samozřejmě <3<3<3 Vše vrátím a vynahradím jak jen budu moct :*

1. - 29 září 2010 (shit! 19 dní? OMG OMG OMG!!!!!!) pojedu do Budapeště na D´espairsRay... Kdo nezná, opravdu doporučuju poslechnout aspoň něco, přesto že nejde o USA (či UK a podobně) kapelu, stojí to za to :) Tady dvě videjka:



Následuje smrt. Následuje zmrtvých vstání a hned na to:

2: 23. října 2010 se jede do Mnichova na AVENGED SEVENFOLD. Ano, druhá a pravděpodobně i definitivní smrt!!!!!
Věřím, že videa od A7X dávat nepotřebuju, každý tu má stoprocentně nakoukáno a sám ví, jaký si pustit <3

Vánoc se nedožiju... Ale to vůbec nevadí :D Tohle mi za to stojí!!!!!!

*HAPPY DANCE*
... No... Mám odblogískováno, tak můžu spokojeně pokračovat v práci :D
 

You Know What They Do To Guys Like YOU In Prison (part 9)

30. srpna 2010 v 22:12 | Baarny |  You Know What They Do To Guys Like YOU In Prison
Takže přátelé, nejdřív bych se chtěla omluvit. Neuvěěřitelně moc. Protože už je to třičtvrtě roku, co se tu objevil poslední díl téhle povídky. Teda ne poslední jako poslední, ale prozatím poslední. Jistě chápete. Je to třičtvrtě roku, což se dá říct taky jako SKORO ROK. A to je hodně velká pauza. A mě to mrzí. Protože si moc dobře uvědomuju, že jsem tím tuhle povídku možná tak trochu zabila......
Nicméně... Pokud si někdo z vás ještě pamatuje na Franka v psychiatrické léčebně a na gerarda jako ošetřovatele, chtěla bych vám s radostí oznámit, že je tu další díl.
I já jsem si musela přečíst ty předchozí, abych si uvědomila o co vlastně jde a neuvěřitelně jsem se styděla, když jsem pak četla všechny ty úžasný komentáře od tolika lidí a přesto jsem nebyla schopná pokračovat.
No...
Snad si někdo vzpomene :) A pokud ano... Budu ráda za koment, ve kterým mají všichni povoleno mě seřvat :) Ale chci jen vědět, kdo všechno se ještě o Frankovu psychomysl zajímá ^^

I Miss My Future (part 12)

29. srpna 2010 v 23:26 | Baarny |  I Miss My Future
A máme tu... poslední díl. Nějak... nějak nevím co napsat.... Kromě toho, že jsem konečně nezměnila původně naplánovanej konec.... Nevím... Prostě je konec :)


12

"Děje se něco?" zeptal se Frank, když se vrátil do obývacího pokoje ze sprchy. Seděl jsem na pohovce, hlavu jsem měl opřenou do dlaní a cítil jsem, jak mi vlasy spadají přes prsty a zakrývají mi společně s dlaněma obličej. Zakroutil jsem hlavou a pokusil jsem se co nejnenápadněji utřít si slzy do dlaní ještě před tím, než jsem zvedl hlavu.
 


Prosba...

25. srpna 2010 v 12:12 | Baarny |  Mé výlevy
Nemám ráda reklamy, nemám ráda prosby o hlasy do soutěží a všechny tyhle věci. Ale dneska jsem to výjimečně já, kdo prosí... A MOC prosí...
Jsem v soutěži o foťák. Nevím jestli to víte, ale focení je takovej můj koníček a už pěkně dlouho si vysnívám pořádnej foťák. Jenže kde na to vzít, že?
Každopádně jsem se na facebooku přihlásila do soutěže... A fotka s nejvíce "líbí se mi" vyhrává právě prímovní foťák.
Je třeba nejdřív dát líbí se mi na celou stránku a pak teprve na fotku, ale klidně se potom z tý stránky můžete odhlásit (každopádně pro všechny, který focení aspoň trochu zajímá, by to nemělo být nic nechtěnýho, není to žádná spammerská stránka, posílají jen rlzný infa o soutěžích (nejsou to fake soutěže, opravdu se dá vyhrát) a fototechnice nebo nějaký zajímavý fotky.)
Vyhrát foťák by pro mě znamenalo hrozně moc... A proto vás pokorně žádám o "like"...
Stránka, na které to je, je TADY (musí se "líbit" aby se mohla líbit fotka)
a odkaz přímo na mou fotku je TADY.......

A kdyby jste třeba měli kamarády, kterým by nevadilo dát taky jedno "líbí se mi".... No prostě víte co :) Budu VÁŽNĚ ráda :)

(Bože, jsem neskonale vlezlá vtěrka :D Omlouvám se :D)

Za každej jednotlivej like neuvěřitelně moc děkuju a v případě jakékoliv výhry slibuju, že udělám na oplátku OCKOLIV bude v mých silách. Taky vám "zalajkuju", když budete potřebovat a tak dále. Pokud budete mít spešl přání ohledně spešl story, pairing na přání, děj na přání, prostě cokoliv :D

I Miss My Future (part 11)

5. srpna 2010 v 0:54 | Baarny |  I Miss My Future
Ach ano, já vím... Nejdřív to vypadá, jako bych se vrátila do starých dobrých časů, kdy jsem denně přidávala kapitolu, a pak to zase utnu. Jsem příšerná. Ale snad mi odpustíte, tentokrt mám výmluvu... Měla jsem vše napsané téměř dokonce. Zbývala asi stránka, maximálně dvě... Až najednou... Puf! A Batmanův počítač je KO a s ním i všechny data uvnitř. Nenávratně zapomenuty. A vzhledem k tomu, že to, co bylo napsáno, dávalo dohromady asi tak tři poslední díly, jistě chápete, že mě ta ztráta poněkud "znechutila" a protože jsem věděla, že TAKHLE už to nikdy nenapíšu, moc jsem se do toho neměla. Ale dnes jsem měla pocit, že bych vám mohla udělat radost. A tak jsem si zkoušela vzpomínat jak to vlastně bylo a alespoň takovouhle pěkně optimistickou část jsem se vám pokusila zreprodukovat. Ne... není konec. všechno jednou končí, ale né dnes... Takže... Omluvte že je díl poněkud kratší než ty předchozí, ale věci, které budou nadcházet už jsem k němu nechtěla cpát.... Enjoy...
P.S. Trčím nad tím zase do jedné do rána... Zuuuuziiiii? Když nebudu mít do půl deváty status na facebooku, zkusíš mi zavoláááát? :D ňuf...

11

Dny ubíhaly. Ano, dny. Bydlel jsem s Frankem v jeho domě, který mu zůstal po rodičích. Občas někam odběhl. Prý navštívit babičku nebo zařídit nějaký záležitosti v "rodinným byznysu" jak tomu říkával. Spali jsme v jedné posteli. Jedli jsme u jednoho stolu. Dívali jsme se společně na televizi, povídali jsme si. Brzo jsem si připadal, jako bych se znovu narodil. Jako bych až teď poznal, o čem vlastně život je. Smát se společně, plakat společně. Společně. To bylo něco, co mě nutilo zůstat. Něco, díky čemu jsem neměl potřebu odejít.

Kam dál