Never forget...

26. února 2008 v 20:16 | Baarny :) |  mé pokusy o poetično
Takže... Vzhledem k tomu, že jsem měla v tramvaji trochu času přemejšlet... Jsem si uvědomila něco, co tady musím nějak vyjádřit... A tím něčím je to, že já MÁM kamarády a můžu za ně děkovat klidně Bohu, ale bude mi to prd platný, když nepoděkuju přímo jim... A tak sem dávám tohle. Když jsem to psala, bydlela jsem čerstvě v Praze, u ségry, která je sice ulítlá, ale jiným směrem než já a vůbec si s ní nerozumím tím opravdu přátelským způsobem... A neměla jsem tu nikoho jinýho. Byla tu na návštěvě Zuzanka a pak odjela... A já byla zase sama... A splodila jsem tohle... Pro Zuzíí... Ale tenkrát jsem si ani nedokázala představit, že může existovat někdo další, s kým si můžu tak rozumnět (ba dokonce s kým můžu tak souznit)... Teď už to vím... A tohle teď věnuju VŠEM mým kamarádům. Těm, který mám vedle sebe, těm, se kterýma se kvůli vzdálenosti nevídám tak často jak bych si přála (ten koho se to týká ví, že se ho to týká... MTR) a taky těm, který jsem ještě nestačila potkat (věřím že se to týká i některých z Vás - většiny...velké...)... Takže.. I´ll never forget my friends!!! I promise... Thank you for everything!!!! (pro zbytek click celý článek...)

doesn´t mind that you´re so far
doesn´t mind ´cause I remember your smile
and it´s the reason why I´m not alone in this time.

Do you remember our secret chamber?
Do you still think this same,
think that life is simple game
just when we are together?

how many times
did we cross the lines
how many times
did we hold our arms
how many times
did we break the rules
but never mind
´cause we were together
and we will forever!

doesn´t mind that I can´t see your face
doesn´t mind that you walk alone now
´cause I´m too,
but I know
and you know
that we are still together.

Never forget
I´ll never forget
you can be so far
how you are
And I feel you are next to me
and I know that another time you will be!

Do you remember our common games?
Do you remember this broken doors?
We just told that it was wind,
but what about this stones in our hands?
And do you still think this same,
think that life is simple game
just when we are together?

how many times
did we crazy jump
how many times
did we watch the stars
how many times
did we lough so hard
just ´cause we were together?
and we will forever!

doesn´t mind that I can´t hug you my friend
doesn´t mind that I can´t say you that I like you so
my friend, ´cause you know it all
doesn´t mind that you´re so far
´couse you´re in my heart
and you will be there
come what may!

Never forget
I´ll never forget
you can be so far
how you are
and it can be more
but there will be still this place
in my heart for your smiley face
and it can be more
but there will be still this place
in my heart for your soul
Never forget
I´ll never forget, my friend.
I promise.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 michelle michelle | Web | 26. února 2008 v 20:30 | Reagovat

to je prostě dokonalost...taký buňky na poezii....:)

2 Baarny Baarny | Web | 26. února 2008 v 20:33 | Reagovat

No ty o buňkách pomlč... Ale díky ;) mimochodem doufám že jsi poznala že pro tebe to platí taky ;)

3 Love.Halloween Love.Halloween | Web | 27. února 2008 v 20:46 | Reagovat

krásná básnička!!!to se ti vážně moc povedlo!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama