Červenec 2010

I Miss My Future (part 10)

5. července 2010 v 5:21 | Baarny |  I Miss My Future
Mám takovej pocit, že nezbývá víc než jeden nebo dva díly... jestli to co bude po tomhle by bylo na jeden moc dlouhý nebo na dva moc krátký... Každopádně se blíží finish...

10

Nějak jsem netušil co se děje. Nepřišlo mi divný že sedím na měkký pohovce, obímám Franka a tisknu ho k sobě. Nepřišlo mi divný, že koukám na televizi, mám před sebou stůl a na něm jídlo, a neucukl jsem když si Frank propletl prsty své pravé ruky s prsty na mé levé ruce. Všachno se to odehrávalo tak nějak automaticky. Měl jsem pocit, jako bych teď prostě jen existoval. Bez sebemenšího nároku na to, abych si určoval jak existovat. Musel jsem to teď všechno nějak přežít. Netušil jsem kdy, ani jak, jen jsem věděl, že to skončí. A nebude to dlouho trvat. Věděl jsem, že tohohle se bát nemusím. Že to je otázka jen krátké doby… Nebo právě toho jsem se bál? Začaly mě pálit oči a během chvíle jsem cítil po tvářích stíkat slzy. Přes můj ret. Ta slaná chuť mě nutila brečet víc a víc. Nechápal jsem nic. Hlavně sebe.

I Miss My Future (part 9)

4. července 2010 v 2:44 | Baarny |  I Miss My Future
Stihla jsem to! :) Chci jen říct, že už vím, jak napsat konec. Vlastně jsem tuhle story měla vymyšlenou už od začátku... A i když mám chuť něco změnit... Tentokrát to neudělám :) Bude to tak, jak to být mělo. Vím jak, ale nevím co bude mezitím... Netroufnu si říct, jestli zbývají díly dva, tři nebo třeba pět. Každopádně... Nebude to trvat dlouho...

9

U squatu jsem byl za pár minut. Rozrazil jsem dveře a vešel dovnitř. Bylo ticho. Podíval jsem se napravo. Brandon spal na své propadlé posteli a hlasitě chrápal. Stejný zvuky se ozývaly i z prostoru za závěsem. Mnohem klidnější jsem se pak blížil ke svý matraci. Klid mě ale opustil, jakmile jsem zaregistroval Franka. Seděl namáčknutej v rohu. Zakrytej jen tenkým prostěradlem, rukama si obímal kolena a houpal se dopředu a dozadu. Vypadalo to, že můj příchod vůbec nezaregistroval.
"Hej…" strčil jsem do něj lehce. Cuknul sebou jako bych ho k smrti vyděsil. Podíval se na mě. Tváře měl celý od slz.
"Trvalo ti to…" zafňukal a vrhnul se na mě. Lépe řečeno vrhnul se mi k nohám. Seděl na zemi, obímal mi kolena a brečel.

I Miss My Future (part 8)

3. července 2010 v 4:39 | Baarny |  I Miss My Future
Tenhle díl je tu opravdu jen proto, že jsem se Zuzkou kdysi uzavřela jistou dohodu. A to, že pokaždé, když ona napíše díl Touch me, já zveřejním I miss my future. Zuzu má pravdu, jsem dva díly pozadu. A proto bez čekání zveřejňuju další...
(Ale devítka napsaná ještě není, takže doufám, že si na každodenní upload nezvyknete ;))

8.

Přesto, že jsem ho nenáviděl (stejně tak, jako jsem nenáviděl každýho, kdo mi kdy zaplatil za mý tělo), byl jsem Damianovi vděčnej. Byl jsem mu vděčnej za to, že jedinej komplex, kterej si na mě vynahrazoval, byla jeho orientace a ne nedostatek 'vůdcovství' a násilí, jak to dělali ostatní. Všechno proběhlo jako vždycky. Opět několik desítek minut, kdy jsem se snažil donutit můj mozek a všechny svý myšlenky a smysly, aby opustili mý tělo a počkali někde co nejdál, dokud to neskončí. Opět jsem všechno zakončil horkou sprchou a opět následovalo potupný předání peněz úhledně uložených v připravené obálce.

I Miss My Future (part 7)

2. července 2010 v 5:15 | Baarny |  I Miss My Future
Vážení přátelé, příznivci i odpůrci :) Sešli jsme se zde, abychom oslavili šťastnou událost vzniku další  kapitoly :) Troufám si říct, že ptaří k těm delším a ke konci možná i ktěm záživnějším ;)
Doufám, že jste na mě, na otravnýho Franka nebo životem znuděnýho Gerarda ještě nezapoměli a že mi na konec přihodíte nějkou milou (klidně i nemilou) větičku, která mě popožene v dopisování.
Enjoy!

7.
Frank se na chvíli zamyslel a nakonec se pousmál. "Možná bych měl jeden nápad jak se mě zbavit." řekl a mě osvítila naděje.
"Jak? Povídej!" pobídnul jsem ho.
"Nebude se ti to líbit." ušklíbnul se.
"Přežiju cokoliv, když mi pak dáš pokoj."
"Fajn… Co takhle strávit společně tejden?" navrhl a s úsměvem se mi díval do očí. Rozesmál jsem se.